Původ

   Japonský topol, jak se s oblibou nazývá tento unikátní strom, vznikl záměrným křížením topolu černého a topolu maximowiczova prováděných v od roku 1880 v Japonsku pro využití v papírenském průmyslu. Odtud se rozšířil až do Evropy, kde se od 60-tých let pěstuje na tzv. výmladkových plantážích pro energetické a průmyslové účely.
   Myšlenka o pěstování klonů topolů u nás tu byla již na začátku 80-tých let minulého století, kdy se ve výzkumných ústavech vysazovaly testovací plantáže různých klonů topolů a vrb. Až po pádu komunismu se začalo naslouchat stále palčivějšímu tématu EKOLOGIE a s tím také začalo intenzivnější hledání alternativních zdrojů vytápění.


Charakteristika

   Nejpopulárnějším klonem u nás i v okolních státech je J-105, J-104 (označovaný též Jap-105, Jap-104 nebo Max-5, Max-4). Tato rychle rostoucí dřevina je se svou schopností růstu, adaptabilitou a nenáročností na pěstování efektivním řešením pro získání dřevní hmoty. Navíc je chápána jako zemědělská plodina a pro její pěstování je vhodná jakákoliv orná půda nebo trvalý travní porost do 650m nadmořské výšky.
   Po každé sklizni kmen znovu obrůstá a jediným pravidlem pro zachování kontinuity porostu je ponechání pouze nejsilnějšího výhonu. Plantáže Japonského topolu mají při efektivním využití životnost 20-25 let. Před následným osázením je vhodné nechat 1 rok pauzu s použitím plodiny vhodné k zaorání na doplnění živin do půdy.


Využití

Dřevo:
   Topení - dřevo Japonského topolu je svou výhřevností vyšší než hnědé uhlí. Jeho sklizeň probíhá v 5ti-6ti letých cyklech, kdy kmeny dosahují výšky okolo 13 metrů a mají průměr 14-25 cm. Výtěžnost z 1 ha je 300-500 m3 v závislosti na kvalitě stanoviště.
   Příklad: pro běžný rodinný dům stačí plocha 0,5 ha plantáže pro vytápění a ohřev vody po celou dobu existence plantáže.
   Dřevozpracující průmysl - Japonský topol má měkké dřevo a z toho vyplývá jeho využití. Je vhodné např. na vnitřní obklady, robustní balustrády a soustružené výrobky. Navíc je jeho cena nesrovnatelně nižší než u nás nejlevnější lesnický materiál.
Štěpka:
   Topení - štěpka z Japonského topolu je vhodná jak pro přímé spalování ve výtopnách, tak pro další zpracování na pelety či dřevěné brikety. V tomto případě je optimální cyklus sklizně 3-4 roky. Na ideálním stanovišti tak lze dosáhnout hektarového výnosu 70-100 tun surové štěpky s vlhkostí cca 53%.
   Papírenský průmysl - v posledních letech díky podpoře využívání štěpky pro energetické účely ubývá této suroviny pro výrobu papíru a celulózy. Tím vzniká zvýšená poptávka a zároveň příležitost pro pěstitele RRD uzavřít dlouhodobé kontrakty s papírnami.

   Nejen díky aktuální podpoře programem Zelená úsporám (pořízení kotle) tak máte možnost v kombinaci s Japonským topolem získat kompletní samostatnost pro topení a ohřev vody a značně na těchto energiích ušetřit.


Pěstování

   Příprava půdy - nejefektivnější je výsadba do zemědělsky udržované orné půdy = podzimní orba a jarní kultivace. V případě zaplevelení je vhodné před výsadbou použít totální herbicid. Není potřeba půdu přihnojovat.
   Japonské topoly se sázejí výlučně z ŘÍZKŮ. Ty se řežou z PRÝTŮ - výhonů, které se pěstují na tzv. matečnicích. Jiný způsob množení je u nás vyloučen.
   Výsadba - řízky Japonských topolů sázíme, jakmile půda na jaře rozmrzne a je připravena. 24-48 hodin před výsadbou je necháme namočeny ve vodě a tím pomůžeme k překonání případných jarních přísušků. Sázíme kolmo do země tak, aby nejvrchnější pupen zůstal na úrovni půdy, kterou ještě opatrně přišlápneme, aby byl řízek přímo ve styku s půdou. Tyto zásady je nutné dodržet! Je to klíčové pro správné ujmutí. Při výsadbě do louky nebo tvrdší půdy lze řízky zatloukat gumovou palicí. Rozštěpený konec řízku pak seřízneme. Ca za 2 týdny řízky raší a po 1 měsíci lze stanovit úspěšnost výsadby.
   Řízky lze "hrnkovat". Tím si lze vyprodukovat sazenice, které jsou vhodné pro půdy chudší na živiny, hrozí-li riziko delších jarních přísušků a na dosázení nevzešlých řízků na poli. Pro pracnost se osazování větších ploch sazenicemi nedoporučuje.
   Sazenice se skvěle hodí pro živé ploty, protihlukové bariéry, větrolamy apod., kdy požadujete co nejrychlejší vzrůst.

   Péče o porost - péči o Japonský topol je třeba věnovat velkou pozornost. V prvních dvou letech je porost náchylný na konkurenci buřiny - plevele, který ho může okrádat o světlo a živiny. Tomu lze předejít pravidelným mulčováním mezisponu. Po dvou letech porost začne vytlačovat plevele, vznikne symbióza mezi topolem a trávou a již není potřeba se o porost nikterak starat.


Sklizeň

   ŠtěpkaJaponský topol dosahuje velmi vysokého ekonomického výnosu ve velmi krátkém obmýtí. Sklizeň je nejvhodnější v zimních měsících, kdy je vlhkost dřeviny nejnižší (okolo 50%) a strom je bez listí. Dle účelu lze buď přímo štěpkovat, nebo pořezaný porost nechat doschnout. Pro dosušení na vlhkost kolem 30% se doporučuje 6-8 měsíců (nerozhoduje, zda se dosušuje pod přístřeškem nebo bez zastřešení).
Dřevo - stejně jako štěpku je nejvhodnější dřevo sklízet v zimních měsících a nechat rozštípané doschnout do následující topné sezóny.


Rušení plantáže a obnova kultury

   Při dosažení 25 let již plantáž není dostatečně ekonomicky přínosná a je vhodné plantáž zrušit a dopřát půdě min. jednoletého odpočinku před dalším osázením Japonskými topoly. Nejjednodušší způsob je za použití totálního herbicidu po poslední sklizni s následnou hlubokou orbou. Při jednoleté pauze doporučujeme použít tzv. krycí plodiny (zelený hnůj) pro dodání živin a organických látek. Půda po Japonském topolu má mnohem lepší kapilaritu.


Podpora pěstování

   Na Japonské Topoly je samozřejmě možnost čerpání dotací a to v současné době dvěma tituly.
1) SAPS - tzv. Jednotná platba za plochu která činí ročně od 2792–3072 Kč/ha/rok
2) Top-Up tzv. jsou národní doplňkové platby poskytované k SAPS.
Pokud není žadateli přiznána dotace SAPS, nemá nárok ani na platbu TOP-UP. Slouží jako dorovnání přímých plateb na 55 – 65% úroveň plateb v EU.

   Je tu ještě však možnost třetí a tou je možnost DOTACE NA ZALOŽENÍ PLANTÁŽE RRD. Podle aktuálních informací z MZe (jednání o Akčním plánu pro biomasu) je v současnosti připraven návrh na finanční podporu zakládání a pěstování porostů RRD za účelem produkce biomasy k energetickému využití. Podpora by měla být otevřena v rámci Programu rozvoje venkova (PRV- EAFRD) v Ose I zaměřené na modernizaci zemědělských podniků. Žadatelem je primárně zemědělský podnikatel. Uznatelným žadatelem by mohl být také soukromý lesní podnik (ne však LČR, s.p.). Vypěstovaná produkce (biomasa) nebude určena jen pro vlastní spotřebu - bude možno ji prodávat dakšímu subjektu. Podpora se může týkat založení porostu RRD a také technologického vybavení (v rozmezí cca 40 – 60 %). Uvedený návrh je ale nutné ještě upravit a přizpůsobit podle podmínek EU. Reálné je spuštění dotace v r.2011 nebo v rámci samostatného řešení během roku 2010.